Výprava do Skandinávie

Ahoj. Ačkoli vodácké plány na letošní léto  byly smělé, dopadlo to poněkud jinak – skromněji. Po loňském Dunaji (Břeclav – Bělehrad) jsem chtěl přidat minimálně pár stovek kilometrů a splout úsek z Pasova do Bratislavy, nebo ještě přidat Inn a startovat v Landecku. Bohužel, zatím to nevyšlo.

Trochu to ovlivnilo zranění ramene na jaře, pak nabitý program a také absence háčka… SEAWAVE byl ale doma, a je to příliš dobrá loď, než aby jen tak zahálela. Proto jsem ho hned přibalil na výpravu do Skandinávie.

Moc let už pláču nad mapou a obrázky jezera Inari a dnes vím, že touha byla oprávněná!  Po vylodění v Trelleborgu a dlouhé cestě Švédskem a Finskem, zastávce na Polárním kruhu a tak, jsme magické jezero spatřili na vlastní oko. A je opravdu velkolepé. Podle cedule na břehu má na délku osmdesát a na šířku čtyřicet kilometrů a tři a půl tisíce ostrovů. Některé prameny uvádějí “jen” tři tisícovky, no ale to je celkem fuk, počítat je nebudu.

Každopádně kemp na okraji městečka Inari skýtá pěkný výhled a nízké molo zase suchý start. Ovšem až druhý den odpoledne, kdy se konečně vyčasilo. Můžeme tak s Pepou na háčku vyrazit k ostrovu Starého muže – ve finštině Ukko. S naším kličkováním je to přes deset kilometrů skvělého pádlování. Voda je pitná, jen protivítr – věrný přítel kajakáře a cyklisty – nás provází po celou dobu.

Na ostrově je přístaviště a dřevěný chodník na vrchol kopce. Asi třicet metrů vysoký pahorek (nejvyšší z ostrovů kolem) nabízí skvělý výhled po okolí. Trochu smutný, protože tady je toho minimálně na týden pádlování a my pozítří fičíme dále na sever. Vítr, který by teď foukal do zad samozřejmě ustal. Zpátky si proto užíváme naprosto klidné hladiny s odlesky nízkého Slunce a zralých borůvek při zastávkách u ostrovů. Jen na focení to jaksi není. Mlha a pošmourno se pomalu mění v soumrak…

Další den se jede na houby – na kajaku! Nebudu přehánět, že jsme křemenáče usekávali pádlem přímo z lodi, leč krátká procházka na jednom z mysů stačila na bohatou večeři. Uklidňující plavba podél pobřeží a hodnocení chat a jejich zasazení do přírody bylo naším rozloučením s divukrásným Inari.

Text a foto: Marek Šimíček