Naše oblíbené vodácké destinace

Jsme národ vodáků a tato tradice je u nás stále velmi rozšířená, každý Čech už určitě pádloval, na lodi se vezl, nebo aspoň vodáky pozoroval ze břehu, či viděl Rafťáky. Skalní ultrahardcore vodák cítí jako svoji povinnost sjet každý vodní tok, kde alespoň jednou do roka teče dost vody, aby se vešel s kajakem. Život široké vodácké veřejnosti ale probíhá hlavně na řekách. Z těch nejoblíbenějších jsme vybrali 3, Vltavu, Lužnici a Berounku.

Vltava je díky garantovanému průtoku pod Lipnem naší nejoblíbenější řekou, protože nabízí vodu i v nejsušších obdobích, kdy byste ostatní vodní toky sjeli jedině na velbloudu. To pak bývala i léta že se kvůli vodě na Vltavě slétlo tolik vodáků, že se ve Vyšším Brodě u jezu dala Vltava z jednoho břehu na druhý přejít po raftech suchou nohou.

Malebný úsek horní části Vltavy je oficiálně sjízdný jen částečně a na povolení, protože řeka protéká NP Šumava. Bez povolení lze splouvat od Nové Pece, kde následuje vzdutí Lipenské nádrže a kilometry „oleje“. Nejtěžším přírodním kanálem jsou u nás „Čerťáky“ mezi Lipnem I a II, ale voda se pouští většinou jen jednou do roka, jinak teče hlavně přes elektrárnu a pod zemí.

Od Lipna II, z Vyššího Brodu, zhruba po Boršov nad Vltavou, nastává to pravé vodácké hemžení. Rožmberk, Krumlov, památky, krásná krajina, kempy, kiosky, půjčovny, hospůdky a jiné atrakce. Většina jezů má vorové propusti a koníkování nebo přenášení lodě tak odpadá, veškerou energii tak lze věnovat pádlování, či výše zmíněným atrakcím.

Od Boršova nad Vltavou se řeka postupně rozšiřuje, poklidně protéká Českými Budějovicemi, Hlubokou a dalšími městy, Vltavskou kaskádou, až se nakonec po 424 kilometrech vlévá u Mělníka do Labe. V tomto úseku je už řeka velmi líná, líná řeka značí pilného vodáka. Kdo nepádluje, moc nejede.

Lužnici lze splouvat v horním úseku od Nové Vsi do Tábora a pak do Dobronic, od Dobronic až pod Týn nad Vltavou, kde Lužnice ústí do Vltavy. Je to řeka klidná a pohodová, trampy a vodáky vyhledávaná. Horní úsek se klikatí zarostlým korytem až k Veselí nad Lužnicí, kde je propojená s třeboňskou rybniční soustavou, pod Majdalenou se pak dělí na starou (původní) a 13 km dlouhou umělou Novou řeku. Stará je sjízdná dle vodního stavu, Nová prakticky kdykoli. Až k Veselí je řeka součástí CHKO, tedy s omezenou možností táboření.

Jak praví klasik, „je to řeka klidná, vhodná pro začátečníky a komáry.“

Pod Táborem se řeka více zanořuje do lesnatého údolí a vznikají zde i peřejky.  Pozor, jezy bývají nesjízdné, některé i nebezpečné, před splouváním si prostudujte úsek, na který se chcete vydat. 

Berounka, která se dá splouvat již od Plzně, je řeka, která teče klidným širokým údolím až do Roztok, z Roztok pak po ústí do Vltavy pod Lahovicemi. Sjízdná je prakticky celoročně a je vhodná i pro úplné začátečníky. Po celé délce je obklopena mnohými památkami, CHKO a přírodními rezervacemi. Z nich můžeme jmenovat např. Křivoklát a CHKO Křivoklátsko, či Karlštejn který je blízko řeky pod Berounem.

Odkaz na citace: www.raft.cz